Dnes je docela složité, aby si člověk vybral, jestli chce bydlet v bytě nebo v domě. Já sama jsem vždycky chtěla bydlet ve velkém domě. Jsem opravdu hodně společenský a aktivní člověk, a také je logické, že jsem nechtěla bydlet někde tam, kde je opravdu málo místa. Nevím, jak to máte vy, ale já mám jednoduše ráda velké prostory. Proto jsem řekla také svému partnerovi, že bych chtěla bydlet ve velkém domě. Partnerovi se tohle ani moc nelíbilo. Protože partner je spíše na malé místnosti. Kolikrát jsme se také kvůli tomu dost pohádali. Já jsem stále partnerovi říkala, že i když budeme mít větší domek anebo větší byt, tak přece nemusíme využívat všechny místnosti.
Partner si vždycky u toho klepal na čelo, jenomže nechápu proč. Sama jsem mu vysvětlila, že když nemáme děti, tak logicky nebudeme využívat všechny místnosti, ale že v budoucnu určitě děti chtít mít budeme. Tak přeci aby děti měly vlastní pokoj. Partnera tohle zaskočilo a mě potom už bylo jasné, že on vlastně žádné děti neplánuje. Proto mu stačilo bydlet celý život ve dva plus jedna v malém bytě. A vůbec nechtěl veliký dům jako já. Přitom na začátku vztahu už jsme tak oba dva trošku souhlasili, že si pořídíme větší byt anebo veliký dům na vesnici s velikou zahradou. Tady už něco zavánělo.
Něčím opravdu zlým, co jsem nečekala. A byla to zrada! Samozřejmě, že jsme se asi po půl roce pořádně pohádali a také jsme se rozešli. Proč bych byla ve vztahu s někým, kdo nechce mít děti? I když jsme předem byli na tom domluvení, tak opravdu hodně mě to mrzelo, ale nedalo se nic dělat. Já si přeji rodinu a navíc, když ještě on chtěl zůstat stále v malém bytě a já ne, tak to také k našemu rozchodu hodně přispělo. Vždycky jsem toužila po krásném bydlení. Mít větší domek anebo také byt, ale hlavně abych měla milovaného partnera, se kterým budeme mít všechno, co jsme si předem slíbili.